Co je trendy na Hradě

od | 2 října, 2020 | interview

Když jsem přemýšlel o nějakém rozhovoru na téma o formálnějším oblékání, tak jsem si hned vzpomněl na Vláďu Kruliše, který byl svým formálním oblékáním pověstný už na „vejšce“ a navíc, dnes zastává pozici ředitele Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky a navíc se věnuje svému projektu Moderní etiketa, kde hraje prim protokol, etiketa a diplomacie. Protože jsme blog stylový, tak u toho zůstaneme i tentokrát…

Znám Tě především formálněji oblečeného, ať se děje cokoliv. Nosíš Ty vůbec něco jiného?

Je pravdou, že první tepláky jsem si koupil až díky své manželce, protože mi řekla, že v chinos zahradu prostě sekat nemůžu. Stejně tak první tenisky jsem si koupil až s Dášou, protože moje nejležérnější boty byly neformální polobotky a mokasíny. To stejné s mikinou, měl jsem jen svetry 🙂 Je nicméně pravda, že s tebou se známe ještě od dob vysokoškolských studií! Nedávno jsem někde našel naši fotku z dob prvních ročníků na VŠ, kde jsme oba v tričku a jeansech, ty moje byly dokonce roztrhané od Diesel!

Co patří mezi tvé nejoblíbenější kousky v šatníku?

Určitě jsou to světle modré obleky, měl jsem moc rád saka anglického střihu s jedním knoflíkem. Pravdou je, že je Dáša skvělá kuchařka a nenápadně jsem se přesunul zpět k dvoukolíkovým verzím…

V. Kruliš – prezidentský speciál /foto: H. Brožková/

Změnil se Ti radikálně šatník, když jsi nastoupil na Hrad?

Ne zase tak zásadně, spíš se z obleku pár dnů v týdnu stal oblek každý den. Dnes, když sem jedu vyřídit něco o víkendu a nepřijedu v obleku, ostraha mi říká, že mě na dálku vůbec nepoznala. Je zajímavé, jak si tě lidi spojí s oblečením.

Jsi poměrně krátce „ženáč“, necháš si od manželky mluvit do oblékání anebo si jedeš své?

Mám částečnou poruchu barvocitu, takže manželku často žádám o odpověď na otázku „můžu si vzít tohle k sobě“? Pravdou je, že do obleků, bot a košil mi nemluví, ale kupuje mi hezké volnočasové oblečení nebo neformální boty. A taky mi občas něco nenápadně vyhodí. Docela dlouho jsem se sháněl po oblíbeném svetru, než mi ve slabé chvilce prozradila, že ho vyhodila do popelnice, protože byl už hrozný. Nerad se zbavuju starých věcí, dokud se nerozpadnou…

Jaký byl tvůj největší módní přešlap?

Myslím, že největší módní přešlap jsou u muže čouhající nohy z ponožek. Snažím se ty své často kontrolovat, aby nebyly shrnuté, ale i tak se to jednou nepovedlo.

Jak je to s formálností oblékání na Hradě mimo protokol? Je zde prostor nosit něco jiného než předepsaný dress code?

Na Odboru protokolu razím pravidlo, že i když je den, kdy není oficiální program, mají všichni business attire. Nikdy nevíme, co se může ten den stát, a musíme být připraveni. Samozřejmě ale třeba IT oddělení je klasické jako v kterékoliv firmě. Někdy jim tu neformálnost a pohodlí trochu závidím.

Vláďa Kruliš – Vladislavský sál /foto: H. Brožková/

Kdo je největší hradní modeman? A nebuď skromný?

Ani náhodou to nejsem já! Občas bych byl i trochu odvázanější, ale přece jenom se držím víc při zemi. Skvěle se obléká třeba jeden kolega ze zahraničního odboru, vzory, barevné kapesníčky, motýlky, třeba i květina v klopě, klobouk, ohrnuté nohavice. To je naprosto italský typ tady na Pražském hradě, ale ke mně už by mi to přišlo nepatřičné.

Stalo se Ti někdy, že si musel upozornit nějakého významného hosta na nevhodnost oblečení?

Určitě narážíš na mikinu režiséra Roberta Sedláčka, který přišel převzít státní vyznamenání v mikině. Osobně se mi to nestalo, snažíme se podobným momentům předcházet komunikací a doporučením. Stát se to ale může kdykoliv.

Když bych se zašel podívat na prohlídku Hradu, co by si mi doporučil? Džíny a tričko jsou ok?

Záleží, pro jakou příležitost. Na běžné nádvoří či návštěvu výstavy určitě ano, do katedrály bych já osobně už takto nešel, a pokud za mnou půjdeš na kávu do kanceláře a budeš se v sídle českých králů starém stovky let cítit komfortně v jeansech a tričku ty, pak já to určitě zvládnu. Ostatně soudím lidi spíš podle slušnosti a přístupu, než podle oblečení. Je to ostatně i motto společnosti Moderní etiketa, kterou vlastním a kde ve volnu píšu blog: „Nezáleží na tom, jak si připadáte vzdělaní, talentovaní, bohatí nebo úžasní. Vše prozradí hlavně to, jak se chováte k ostatním. Slušné způsoby jsou totiž pořád tou nejlepší a nejlevnější vstupenkou, kamkoliv si usmyslíte.“

Díky za rozhovor!

Další články v kategorii

Politika do šatníku rozhodně patří

Politika do šatníku rozhodně patří

Český trh v době před pandemické zažíval silný fashion boom lokálních značek i zahraničních koncept storů. Ale pouze jedna značka je hvězda z pražských Vinohrad. Projekt Never Enough. To si zapamatuj, protože je to více než fashion brand. Samotní majitelé jsou dost...

Boty dělaj muže

Boty dělaj muže

Když jsem přemýšlel o nějakém osobitém a úderném úvodu k následujícímu rozhovoru, tak bych zbytečně vymýšlel vymyšlené. Obuvník Michael HORKÝ z Brna interview otevírá dost výstižně. Stejně jako v šatníku úspěšného muže visí na míru šitý oblek, měla by v botníku být i...