Jejich revírem je Evropa. Jejich sortiment je vintage, oldschool a second-hand. Jejich strategie je prodávat na kila. Jejich doménou je on-line prodej, ale také pop-up prodeje. Jejich jméno je Vinokilo. Konečně zavítalo i do Prahy. Původní termín byl sice již konec ledna, ale díky tolikrát omletým příčinám jsme se dočkali až nyní. A to jsem si nemohl nechat ujít.
Tak trochu drahý sekáč
Jednoduchý prodejní koncept – hrabárna a štendry.
Díky registraci na první avizovaný termín mi přišla přes Eventbrite pozvánka k registraci na posunutý termín od 30/6 do 4/7, a tak jsem pro jistotu vyrazil do pražské Pragovky již první den a světe div se, byl jsem první, kdo vkročil do ráje vyznavačů vintage a udržitelnosti. Hned u vchodu mě trochu překvapila cenová politika, protože kilo oblečení bylo za 35 euro nebo 900,- Kč, což značně překovává české sekáče. Ale budiž, řekl jsem si, není to tu každý den, a tak jsem se vrhl mez štendry plné oblečení.
Značky a zase značky
Škála oblečení pro ženy i muže byla poměrně vyrovnaná a vybírat se dalo především z triček, košil, mikin, džínových outfitů, ale i tepláků, sportovních svršků, bund nebo kraťasů, ale i bot. Co je třeba ocenit je především zastoupení značek, které byly na české poměry zajímavé – od Levis, přes Burberry, Carhartt, Timberland, Polo RL až třeba po Fila.
Nakoupil jsem, ale…
Náš úlovek na akci.
Samotná organizace nákupu na místě nebyl žádný šlágr. U vchodu jsme nafasovali hadrovou tašku s logem Vinokilo, kterou jsme měli plnit vybranými svršky a kterou bylo možné si také za 3 eura/80 kaček odkoupit. Po půlhodinovém bloumání a zkoušení jsem se rozhodl pro tři lehčí kousky – tričko Gant, košile ve stylu Nicka Slaughtera od Polo a nakonec košili ve vzoru kostkovaného ubrusu od Tommy Hilfiger. Celkem kolem 550 g, a tak jsem tam nechal necelých šest kil. Upřímně, žádná pecka, nakoupil jsem především proto, že když už jsem tu, tak nepůjdu domů s prázdnou. Nebyl jsem daleko od tohoto odejít s prázdnou, protože německy hovořící obsluha zápasila s českou korunou i platebním terminálem, ale po 10 minutách jsem se dočkal.
Suma sumárum, zajímavý koncept, ale PR kolem projektu je ještě zajímavější. Když si zajdeš do svého sekáče, kde tě kilo oblečení stojí kolem dvou stovek, tak uděláš stejnou parádu.
DJ Vinokilo.
